Site menu:

Aktuálně:

28. 6. 2018:
Plán letních tréninků pro rok 2018.

27. 2. 2018:
Propozice k velikonočnímu soustředění 2018.

11. 1. 2018
Seminář s velmistrem Hwangem 1/2018.

1. 1. 2018
Kalendář akcí pro rok 2018.

12. 11. 2017
Přezkoušení a zkoušky 12/2017

11. 11. 2017:
Změněny pásky.

11. 11. 2017:
Článek o MČR 2017 Nymburk.

24. 1. 2018:
Seminář s velmistrem Hwangem.

15. 10. 2017:
Seminář s velmistrem Hwangem.

27. 9. 2017:
Propozice na podzimní soustředění Jedov 2017.

26. 9. 2017:
Nový televizní dokument: Taekwon-do,životní cesta (video).

22. 6. 2017:
Plán letních tréninků 2017

9. 6. 2017:
Ukončení tréninků ve školním roce.

3. 5. 2017:
Soutěž SONKAL OPEN Praha

21. 4. 2017:
Článek o velikonočním soustředění v Jedově 2017.

11. 3. 2017:
Propozice k velikonočnímu soustředění 2017.

27. 2. 2017:
Czech Open 2017 Nymburk - uzávěrka přihlášek

13. 2. 2017:
Jarní soustředění od 13.-16.4.2017.

10. 1. 2017:
Změna termínu jarního soustředění 2017.

28. 12. 2016:
Změna kontaktů. Aktualizace pásků. Článek o soustředění. Aktualizace Kalendáře akcí 2017.

28. 11. 2016:
Mistrovství ČR Taekwondo ITF 2016 (IL KYOK získal 3 bronzové medaile).

3. 10. 2016:
Podzimní soustředění říjen 2016. Propozice naleznete ve složce Aktuality.

20. 9. 2016:
POZOR: Změna rozvrhu tréninků PONDĚLÍ: 17-19h (tělocvična ZŠ Komenského), ÚTERÝ: 19-21h (ŠPIRKOVKA), STŘEDA: 16-18h (tělocvična ZŠ Komenského)!

7. 9. 2016:
Začínáme trénovat: 1. trénink - úterý 13. září v 19:00 Špirkova vila (účast všech asistentů nutná-domluva tréninků, příp. od 4. kupu+dospěláci). Jinak standartní tréninky začínají 19. září na ZŠ Komenského. Soustředění v Jedově 27.-30. říjen 2016.

13. 6. 2016:
POZOR: Plán letních tréninků 2016 naleznete zde!

12. 5. 2016:
Dne 1. 5. 2016 proběhly na jarním soustředění v Jedově zkoušky na žákovské technické stupně pod vedením učitele Tomáše Kuby, V. dan. Zkoušku úspěšně složilo 11 uchazečů.

22. 2. 2016:
Těšíte se na tradiční jarní soustředění? A už víte, kdy bude? Najdete v propozicích na webových stránkách. Také jsou aktualizované údaje o členech školy a jejich dosažených technických stupních.

12. 11. 2015:
Tréninky v pondělí 16. 11. odpadají z důvodu ředitelského volna v ZŠ Komenského! Úterý beze změn!

23. 9. 2015:
Na stránky jsme přidali svazové propagační video a pozvánku plus propozice na tradiční soustředění, které proběhne od 9. do 11. října 2015.

4. 11. 2014:
Webové stránky prošly drobnou aktualizací obsahu. Je upravený seznam učitelů, členů, kontakty, školné, přidali jsme nějaké fotky k lidem. Pokud zjistíte jakýkoliv problém např. s číslem telefonu nebo špatný mail, napište mi, prosím, a já to opravím.

16. dubna 2014:
Omlouvám se všem členům i příznivcům naší školy, ale na smrt bych nezapomněl, jak na to dát propozice soustředění na web. Takže jsem se pokusil svou chybu napravit a dal jsem je tam. Už se na vás těším z pozice přípraváře krmení, a tak doufám, že mi moji nedbalost odpustíte. Palec nahoru si samozřejmě nezasloužím!

7. února 2014:
Ve středu 19. února od 16:00 hod. proběhne přezkoušení na zkoušky kup, O týden později, tedy ve středu 26. února se konají zkoušky na technické stupně kup. Podrobnosti v aktualitách.

8. prosince 2013:
Těšíte se na Ježíška? Tak tady máte malý závdaveček. Dostal jsem se opět po čase ke stránkám, tak jsem Vám tam dal podzimní soustředění (obě) a reportáž z MČR. Ještě musím dochystat fotky, ale taky budou.

17. října 2013:
Taekwon, vážení a milí. Nechal jsem všeho, abych se konečně dostal na úpravu našich webových stránek. Najdete tam tedy, co jste dlouho hledali - články z jarního soustředění a z letošních kol.
Těším se na Vás na všechny na soustředění a omluvu budu mít samozřejmě s sebou.

18. března 2013:
Jak již všichni jistě víte, známe termín původně opět podzimního, ale ve finále přesto jarního soustředění. Propozice jsou ke stažení pod článkem. Jediná změna bude v kuchyni, vařit bude tentokrát Petr.
Danica napsala článek k únorovým zkouškám, fotky najdete buď pod článkem, nebo ve fotogalerii.
Objevil jsem fotky ze zkoušek v červnu 2012, takže je najdete ve fotogalerii.
Aktuální pásky ještě doplním, ale do konce týdne byste je měli najít ve správné podobě.

8. února 2013:
Na stránkách najdete informaci o Evropském turné korejského exhibičního týmu. Dále jsme do fotogalerie přidali fotky ze semináře s velmistrm Hwang Ho-Yongem, který se konal 30. 1. 2013 a z tréninku s Pavlem Cigáněm z toho stejného dne.

1. listopadu 2012:
Pozor! Jsou nově organizované treninky s ohledem na přidaný čas v tělocvičně v pondělí. Hledejte v aktualitách a rozvrhu hodin. Dále najdete na webu článek od Danici o podzimním soustředění.

10. září 2012:
Přečtěte si článek od Danici o letošních kolech. Jen mi u toho nějak chybí aspoň jedna fotka.

3. září 2012:
Tak jsem se konečně dostal k úpravám na našem webu. Co tedy najdete nového: Školné se nám zvýšilo na 700,-/rok. Máme termín na podzimní soustředění. Přibyly nějaké fotky k článkům, třeba k jarnímu soustřeďku. No a také máme nové články, např. z X. kempu a aktualizované dosaľené technické stupně.

27. dubna 2012:
Zkoušky na t.s. kup pod vedením zkušebního komisaře, velmistra Hwang Ho-jonga, ve středu 20. 6. 2012.

19. března 2012:
Uľ víte, kdy bude jarní soustředění? Myslíte si, ľe je to za dlouho? Nebo snad, ľe by nebylo na jaře? Omyl. Ač se to nezdá, je to skoro za dveřmi. Sejdeme se jako kaľdoročně v Jedově jen termín máme hodně jarní - od pátku 27. do neděle 29. 4. 2012. Rezervujte si volný víkend!!

2. ledna 2012:
Nový krátký článek o zkouškách v Brně. Z Dominika prostě spisovatel nebude. ;-) Zato Michal se rozepsal o testování STM, takľe článek o MČR pro jistotu zkrátil.

Mezinárodní seminář
s velmistrem Pak Čong-suem v Kanadě

Opět jsme se jednou s Martinem Zámečníkem vydali na cesty. Já jsem dojel do Prahy raději už den předem a přespal u sestry (abych byl víc v klidu a měl „časovou rezervu“). Autíčko jsem nechal stát půlkou na trávníku, takže jsem si celý výlet užíval s myšlenkou, jestli ho tam najdu s botou, bez ní anebo taky jestli ho tam najdu vůbec.

Ve středu ráno jsme si dali sraz na ruzyňském letišti a vyrazili jsme. První horkou chvilku jsem si prožil, když jsme přestupovali na letišti v Paříži (měli jsme na to mimochodem 5 minut) a Martin laškovně prohlásil při kontrole zavazadel u ostrahy „Maybe I am a terrorist“. I kapičky potu vyvstaly mně na čele a už tehdy jsem věděl, že to bude veselý výlet…

Let do Toronta proběhl klidně a po usednutí stroje na zem jsem si mohl říct, že už mi schází k navštívení pouze poslední kontinent - Austrálie. Ale teď jsme byli v Americe… Dostal jsem se přes hustou černošku na imigračním, která chtěla snad vědět i o mým suchým z nosu :-)) Ovšem během první půlhodinky po přistání jsem se nestačil divit, jak jsou Kanaďané milí a vstřícní. Starší arabský chlapík v cestovce nám poradil, jak se nejlevněji dostaneme do centra, zamluvil nám hotel blízko velmistrovy tělocvičny (asi 10 min. chůze po 7-mi miliónovém Torontu) a bylo to i za dobrou cenu. Došli jsme na autobus a chtěli koupit lístky dle doporučení Arabáče z cestovky, avšak statná mladá černošská řidička jenom na Martina žertovně mrkla očkem, cvakla dva lístky a povídá „Neztraťte je ;-) “, takže další haluz, nechtěla prostě nic… Přestoupili jsme z busu na metro a po výstupu z metra rozbalujeme mapu. Ještě než jsme to stihli, přiskočila k nám bleďounká studentka s dotazem „May I help you?“. No prostě to vypadalo, jako kdyby byla vyhlášená soutěž kanadského televizního štábu převlečeného za české turisty a hrálo se o obrovské ceny… Všichni se mohli přetrhnout, aby nám pomohli :o)

Ubytovaní jsme byli v malém domácím hotýlku s čínskou paní domácí (70), která se chtěla s námi dokonce z legrace prát, když jsme jí řekli, proč jsme v Kanadě. Když zatnula své miniaturní pěstičky a začala poskakovat, neubránil jsem se smíchu. První večeři jsme strávili odděleně, neboť ani jeden z nás se nepřekonal (já k číně a Martin k McDonaldovi), ale nakonec jsme byli oba spokojení.

Na druhý den, jsme se po obligátní snídani (cornflakesy, vajíčka se slaninkou a párečky a toustíky s marmeládou) vydali na CN Tower. Monstrózní stavba (přes 553 m) na nás čučela už z pěkné dálky. To nejlepší ale mělo teprve přijít. Vyjeli jsme proskleným výtahem do výšky 346 m a začali se procházet v pozorovatelně věže. Když tu náhle slyším Martina: „Ty vole!!!“, juknu na něj a vidím, jak se kymácí před okrajem prosklené podlahy - největší atrakcí téhle věže. Překonal jsem se tady jako první a vstoupil opatrně, se srdcem v krku, doprostřed podlahy…. Sklo začalo vydávat podivně praskající zvuky a tak jsem ho raději urychleně opustil. Martina jsem dostal vyloženě násilím jenom na okraj skla (při jeho váze to byla docela fuška :o) ). Odpoledne jsme se vydali do čínské čtvrti. Byla pěkná, ale Čína je Čína. Jinak mě docela překvapilo velké množství volně pobíhajících veverek, přeskakujících ze stromu na strom přímo v centru Toronta. Dokonce jsme potkali i mývala, jak si to šinul přes ulici. Odpoledne jsme zamířili do velmistrovy tělocvičny. V téhle tělce jsme si i několikrát v průběhu týdne zacvičili, bohužel nikdy s velmistrem. Dověděli jsme se, že běžné tréninky vede již jen velmi málo. Alespoň jsme s ním tedy po tréninku zašli na večeři. Opět se mi potvrdilo, jak je to slušný člověk, protože nám ani nedal šanci, abychom to zaplatili… No co už… poděkovali jsme a nabídli mu pozvání na příští večeři.

V pátek dopoledne jsme navštívili stavbu Casa Loma, což je napodobenina středověkého hradu či zámku, který byl ovšem postaven torontským zbohatlíkem na počátku 20. století. Takže podvod - ale hezkej…. Kolem půl třetí nás velmistr Pak vyzvednul na stanici metra, přejeli jsme kousek do jeho druhé tělocvičny, kde potřeboval ještě něco vyřídit. Při té příležitosti jsme se pozdravili s jeho paní. Přestoupili jsme do jiného auta a vyrazili do Ottawy. Řídil francouzský mistr Francois a jeli s námi ještě chorvatský instruktor Goran a černoch Abdullah, který zdatně vysvětloval ostatním, co je to GPS… prostě Kanaďani neznaj navigaci. Řidič Francois však nedbal a jel si podle sebe a taky to tak dopadlo. Místo v 18:00 jsme dorazili ve 20:30, seminář končil v devět. Do té chvíle vedl seminář starší mistr Phap Ken Lu. Na zbývající půlhodinku přenechal slovo velmistrovi Pakovi. Potom už jen luxusní ubytko v Ottawě. Hotelový pokoj byl kompletní byt.

V sobotu jsme si konečně zacvičili. Ovšem systém organizace semináře se nám nelíbil. Byli jsme rozdělení na tři skupiny. První vedl sasong Pak Čong-su a věnoval se nácvikům boje. Druhou vedl sonim sahjon Phap Ken Lu a věnoval se vzorům. Třetí vedl sonim sahjon Benny Rivera a věnoval se sebeobraně. Nevýhoda tohoto spočívala v tom, že v malé místnosti všichni tři mluvili naráz a bylo velmi těžké daného učitele vůbec slyšet, o to těžší rozumět jeho angličtině. Já osobně jsem si užil nejvíce elmistra Paka a jeho matsogi s pohybem šelmy. Také mistr Phap byl pro mě přínosem, ovšem nácviky sebeobran s mistrem Riverou mi přišly mnohdy velmi složité a nepraktické někdy až nefunkční. Horkou chvilku jsem si prožil, když si mě velmistr Pak vytáhnul ze skupiny a řekl „Teď vás kopnu, blokujte“. Řekl jsem si tedy, že udělám to nejlepší, co umím. Ovšem než jsem jen stačil cuknout rukou k začátku blokovacího pohybu, měl jsem dvě grandmástrova toljočagi v žebrech a na hlavě. Zvládnul ty dva kopy v necelé půl vteřině. Martin se začal nehorázně smát…

Po tréninku jsme se šli na pokoj připravit na slavnostní banket. Musel jsem si přežehlit trochu zmačkané sako - to byl porod (žehlil jsem podruhé v životě). Hodinu jsem o tom mluvil a hodinu pak žehlil :o) Na banketu bylo kolem 60-ti lidí, asi 6 kulatých stolů po desíti místech. Přijali jsme čestná místa u stolu s velmistrem, mistry a několika instruktory. Nastal čas vzpomínání na etiketu, ale myslím, že jsme neudělali ostudu. Po večeři se zábava malinko rozjela a každý stůl měl zazpívat nějakou píseň. Ovšem zlatým hřebem večera bylo velmistrovo sólo korejské lidové písně Arirang. Zazpíval opravdu čistě a procítěně, a když skončil, zase se tvářil jako by nic… Skromnost dělá tohoto člověka opravdu přirozenou autoritou.

Nedělní dopolední seminář byl mnohem víc tréninkem nežli seminářem. Prostě se cvičilo bez jakéhokoli vysvětlovaní. To bylo pro nás zklamáním… Odpoledne jsme vyrazili zpět do Toronta. Se všemi jsme se rozloučili a já jsem znavený padl do postele a spal čistých 12 hodin, zatímco Martin hrál na netu „kopiníky a lučištníky“.

V pondělí jsme se konečně rozhoupali vydat se k niagarským vodopádům. Autobus nás dovezl ke kasínu (taková fligna na lidi :o) ), ovšem my jsme oba nějaký peníz vyhráli. Pohled na vodopády z věže Skylon byl supr, jen nemuselo být -20°C a fučet vítr. Řeka byla zamrzlá, takže jsme nemohli podniknout výlet lodí, ale i tak to bylo pěkný.

V úterý jsme si zacvičili několik hodin ve velmistrově tělocvičně a večer jsme se ho taky i dočkali. Bohužel měl opět hodně práce v kanceláři, tak jsme jeho a Gorana, který nás odvážel na hotel, alespoň pozvali na večeři. Velmistr je rychlý nejen v boji, ale i v jednání. Ještě jsme neměli dojedeno, když najednou mávl rukou na servírku, vstal a už běžel zase platit. Naštěstí jsem hbitě vyskočil a zabránil mu v tom vlastním tělem, i když to byl asi poměrně riskantní manévr :o) Martin zatím za stálého velmistrova protestování, že my jsme přece jeho hosté, běžel zaplatit. Po večeři jsme se rozloučili a já jen doufám, že se s tímto výjimečným člověkem budu moci ještě někdy setkat.

Tomáš Kuba

FOTOGALERIE K ČLÁNKU