Czech Open 2010 v Nymburku
Jedná se o mezinárodní soutěž v taekwondu ITF, také nazývanou "Otevřené mistrovství České republiky v taekwondu ITF", které proběhlo ve dnech 12.-13. února v Nymburku. Celkem se mistrovství zúčastnilo přes 250 účastníků z 13-ti zemí světa. Nechybělo například Grónsko, Anglie nebo Rusko. Většina závodníků se sešla již v pátek odpoledne kvůli registraci a vážení.
Z naší školy se zúčastnili čtyři závodníci. Michael Bátrla, 4. kup (technické sestavy, sportovní boj), Dana Sobotková, 4. kup (technické sestavy, silové přerážení), Dominik Malý, 7. kup a Štěpán Nazad, 8. kup (oba technické sestavy). Kouče nám dělal Michal Bátrla starší a za rozhodčího jel náš trenér, Tomáš Kuba, III. dan.
Dorazili jsme na místo dvěma vozy kolem 18. hodiny. Vážit se šel jenom Michal a po ubytování v perfektně vypadajícím sportovním centru jsme kolem osmé hodiny vyrazili do druhé, menší tělocvičny. Tam jsme pod vedením našeho trenéra Toma opravovali chyby a dostávali poslední rady k zítřejšímu dni, protože většina z nás byla na soutěži poprvé.
Ráno proběhla výborná snídaně (ano, jídlo tam bylo opravdu dobré! :-)) a pak už se jen jít připravit na náš "velký den". Při slavnostním nástupu nás velmi překvapil slib taekwonda předříkávaný v angličtině (ruku na srdce, málokdo ho dokázal říct). Poté následovalo představení škol a reprezentujících států. Představeni byli také funkcionáři Českého svazu Taekwon-Do ITF a výbor rozhodčích.
Dál se již neotálelo a začalo se od nejnižších pásků a nejmladších účastníků v technických sestavách. Pomalu jsme se jeden po druhém dostávali se svými kategoriemi na řadu. Štěpán v technických sestavách, stejně jako Michal a později i Dana, vypadl hned v prvním kole, přestože oproti včerejšímu nácviku v tělocvičně zacvičil na tatami při soutěži výrazně lépe. To Dominik byl mnohem úspěšnější a to dokonce tak, že dovezl bronzovou medaili.
Dále ještě z dojmů Danicy:
Michal se tolik soustředil na výtky z předešlého večera, že úplně zapomněl na energii a já jsem byla přešťastná, že jsem se v sestavě neztratila, věděla jsem co cvičím a moc jsem si to užila.
V dalších disciplínách jsem pokračovala jenom já a Michal a bohužel to vyšlo načasováním tak, že jsem neviděla Michala při sportovním boji. Ale z osobních dojmů samotného aktéra, byl nadšený a rád se zúčastní s více zkušenostmi znova. A to je myslím to nejdůležitější.
A jak jsem si vedla já na silovém přerážení? Na této disciplíně se mi líbilo, že jsem si mohla vybrat techniku jakou jsem chtěla a bylo to bráno jako kvalifikace. Pokud nikdo nezlomí, tak nikdo nepostoupí. A to se stalo právě nám v seniorské kategorii, takže vlastně jsem dopadla dobře.
Vlastní prožitek a pravda byla taková, že jsem celou dobu byla přesvědčena, že budu přerážet sonkalem (malíková hrana ruky), a když se mě paní rozhodčí ptala na kvalifikační techniku vylítlo ze mě "yop chagi" (stranový kop). A jak jsem to kopla? Blbě, ale neublížila jsem si. Celkový dojem bylo také nadšení, neměla jsem vůbec trému a této disciplíně bych se chtěla věnovat a jednou třeba i uspět.
Myslíme, že pro všechny to byla výborná zkušenost a těšíme se na další podobné akce.
Danica a Michal